František Chvalkovský
JUDr. František Chvalkovský | |
---|---|
František Chvalkovský v roce 1923 | |
vyslanec Protektorátu Čechy a Morava u říšské vlády | |
Ve funkci: 1939 – únor 1945 | |
Prezident | Emil Hácha |
Kancléř | Adolf Hitler |
3. ministr zahraničí Československa | |
Ve funkci: 4. října 1938 – 15. března 1939 | |
Předseda vlády | Jan Syrový Rudolf Beran |
Předchůdce | Kamil Krofta |
čs. velvyslanec v Itálii | |
Ve funkci: 1932 – 1938 | |
Předchůdce | Vojtěch Mastný |
Nástupce | Vlastimil Čermák |
čs. velvyslanec v Německu | |
Ve funkci: 1927 – 1932 | |
Předchůdce | Kamil Krofta |
Nástupce | Vojtěch Mastný |
2. čs. velvyslanec v USA | |
Ve funkci: 1923 – 1925 | |
Předchůdce | Bedřich Štěpánek |
Nástupce | Zdeněk Fierlinger |
čs. velvyslanec v Japonsku | |
Ve funkci: 1921 – 1923 | |
Předchůdce | Karel Pergler |
Nástupce | Josef Švagrovský |
Poslanec československého Národního shromáždění | |
Ve funkci: 1925 – 1927 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | RSZML SNJ Národní souručenství |
Narození | 30. července 1885 Jílové u Prahy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. února 1945 (ve věku 59 let) Berlín Německá říše Německá říše |
Místo pohřbení | Praha |
Děti | Nyta Doverová |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik a diplomat |
Náboženství | Českobratrská církev evangelická |
Commons | František Chvalkovský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Chvalkovský (30. července 1885, Jílové u Prahy[1] – 25. února 1945, Berlín) byl politik a diplomat první československé republiky a ministr zahraničí druhé republiky. V letech 1923 až 1925 působil jako druhý řádný vyslanec ČSR ve Spojených státech amerických.
Život
Období před válkou
Narodil se 30. července 1885 v Jílovém u Prahy. Studoval na pražském gymnáziu, které absolvoval v roce 1903. Následně studuje právnickou fakultu, kterou dokončil 1908. Kromě toho studoval v letech 1909–1910 na Vysoké škole obchodní v Londýně.[2] Stal se blízkým spolupracovníkem, tajemníkem Antonína Švehly. Vstoupil do Agrární strany, v níž patřil k pravicovému křídlu. Politicky se angažoval i po zániku Československa.[3]
Činnost v protektorátu
Po svém jmenování do funkce ministra zahraničí začal prosazovat pragmatickou politiku orientovanou na hitlerovské Německo. V březnu 1939 doprovázel prezidenta Emila Háchu do Berlína k jednáním s Hitlerem a je podepsán pod protokolem, který vkládá vládu nad Čechy a Moravou „do rukou Vůdce“. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla nemožná samostatná zahraniční politika země. Chvalkovský nastoupil do nově zřízené funkce vyslance Protektorátu Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Byl jedinou osobou s titulem vyslance Protektorátu, když bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí. Přesto nebyl součástí diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě. Pohyb a jednání F. Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní služebnou (Sicherheitsdienst RF SS) v Praze, jak ukazuje záznam z 18. března 1941.[4][p 1] Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády Eliášem a také ministrem obchodu Kratochvílem. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády Beranem o důsledcích podpisu paktu mezi Německem a Ruskem.
Chvalkovský zahynul v únoru 1945, když byl jeho automobil na dálnici nedaleko Berlína napaden hloubkovým stíhačem. Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podobná sledování se prováděla běžně u všech politických činných osob, viz například Františka Machníka, bývalého ministra obrany ČSR – sdělení z 7. března 1941.[5]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Jílové u Prahy
- ↑ František Chvalkovský. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Chvalkovský František, s. 130.
- ↑ Sdělení K.H.Fankovi [online]. Praha: 1941 [cit. 2020-03-07]. S. 113. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (německy)
- ↑ KOPECKÝ, Lukáš. FRANTIŠEK MACHNÍK život agrárního politika a ministra národní obrany [online]. České Budějovice: 2011. Dostupné online.
Literatura
- GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chvalkovský na Wikimedia Commons
- František Chvalkovský na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Druhá vláda Jana Syrového | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Syrový (jmenován 4. října 1938, ministr národní obrany) |
Členové v den jmenování vlády 4. října 1938 | František Chvalkovský (ministr zahraničí) • Jan Černý (ministr vnitra) Josef Kalfus (ministr financí) • Stanislav Bukovský (bez portfeje, pověřen řízením ministr školství a národní osvěty) • Vladimír Fajnor (ministr spravedlnosti) • Imrich Karvaš (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Vladimír Kajdoš (ministr železnic, ministr pošt a telegrafů) • Karel Husárek (ministr veřejných prací) • Ladislav Karel Feierabend (ministr zemědělství, od 14. října 1938 ministr unifikací)¹ • Petr Zenkl (ministr sociální péče, ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací)¹ • Hugo Vavrečka (bez portfeje, propaganda) • Ivan Párkányi (bez portfeje, pro záležitosti Podkarpatské Rusi do 14. října 1938)¹ |
¹14. října 1938 vystřídal Vladimíra Fajnora ve vedení ministerstev spravedlnosti a unifikaci Ladislav Karel Feierabend, zároveň vládu opustil ministr bez portfeje Ivan Párkányi. |
První vláda Rudolfa Berana | |
---|---|
Ministerský předseda | Rudolf Beran (jmenován 1. prosince 1938, SNJ) |
Členové v den jmenování vlády 1. prosince 1938 | František Chvalkovský (ministr zahraničí, SNJ) • Otakar Fischer (ministr vnitra, SNJ) Josef Kalfus (ministr financí, SNJ) • Jan Kapras (ministr školství a národní osvěty, SNJ) • Jan Syrový (ministr národní obrany, SNJ) • Jaroslav Krejčí (ministr spravedlnosti, SNJ) • Vlastimil Šádek (ministr průmyslu, obchodu a živností, SNJ) • Alois Eliáš (ministr dopravy, SNJ) • Dominik Čipera (ministr veřejných prací, SNJ) • Ladislav Karel Feierabend (ministr zemědělství, SNJ) • Vladislav Klumpar (ministr sociální a zdravotní správy, SNJ) • Jiří Havelka (bez portfeje, SNJ) • Karol Sidor (bez portfeje, do 14. března 1939)¹ |
¹14. března 1939 byl vyhlášen nezávislý Slovenský stát. 15. března 1939 vyhlásila nezávislost Karpatská Ukrajina. 15. března 1939 bylo zbylé československé území obsazeno německými vojsky. |
Ministři zahraničí Československa | |
---|---|
První republika (1918–1938) | |
Druhá republika (1938–1939) | František Chvalkovský |
Exilová vláda (1940–1945) | |
Třetí republika a komunistický režim (1945–1989) | Jan Masaryk • Vladimír Clementis • Viliam Široký • Václav David • Jiří Hájek • Oldřich Černík • Václav Pleskot • Ján Marko • Bohuslav Chňoupek • Jaromír Johanes • Jiří Dienstbier |
ČSFR (1992) |