Henschel Hs 117
Henschel Hs 117 Schmetterling (motýl) byla německá protiletadlová střela země-vzduch z období druhé světové války. Existovala také verze vzduch-vzduch. Střela byla řízena rádiem a operátor používal dalekohled.
Historie
V roce 1941 profesor Herbert Wagner (který vytvořil i protilodní střelu Henschel Hs 293) navrhl střelu Schmetterling a předložil tento návrh říšskému ministerstvu letectví, které však vývoj neschválilo, protože v té době prý ještě nebyla potřeba vytvářet nové protivzdušné zbraně.
Nicméně v roce 1943 začala proti Německu masivní vzdušná ofenziva spojenců a to donutilo říšské ministerstvo změnit názor. Projekt byl prodán firmě Henschel. Uskutečnilo se 59 zkušebních odpálení, z nichž až 34 selhalo. V květnu 1944 bylo úspěšně testováno 23 střel a v prosinci stejného roku měla začít sériová výroba a v březnu roku 1945 se měly střely zavést do výzbroje. Sériový prototyp byl ale hotov až v lednu roku 1945 a 6. února byl projekt zastaven obergruppenführerem SS Hansem Kammlerem. Po válce bylo několik raket převezeno do SSSR, kde byl podle nich vyroben protiletadlový obranný systém R-105.
Existovala také verze střely vzduch-vzduch, která měla být odpalována z letadel Dornier Do 217, Junkers Ju 188 nebo Ju 388. Střela měla dolet 5 km.
Konstrukce
Trup se skládal ze tří částí. V první bylo místo pro bojovou hlavici, vrtulkou hnaný generátor k napájení palubních přístrojů a povelový přijímač. Ve střední části byl zásobník stlačeného vzduchu, nádrž okysličovadla, nádrž paliva a ovládací systém přípustě paliva k udržování konstantní rychlosti. V zadní části byla umístěna regenerativně chlazená spalovací komora s tryskou.
Vzhledem k hmotnost střely, která se pohybovala okolo 450 kg, bylo nutné používat pomocné startovací motory. V době odhození pomocných motorů měla raketa rychlost 304,5 m/s. Navádění bylo zpočátku plánováno jako samonaváděcí infračerveným zářením, ale nakonec se kvůli nedokončenému vývoji potřebných zařízení muselo přistoupit k optickému navádění operátory.
Do konce roku 1945 mělo být vytvořeno 70 baterií Schmetterling z plánovaných 600 pouze k ochraně západní hranice před nálety. Realizace se tento program nedočkal. Výrobní podniky byly zničeny a výrobu se do Nordhausenu přemístit nepodařilo.
Technické parametry
- Pohon:
- 2 pomocné startovací raketové motory na tuhé palivo Schmidding 109-533
- Hlavní raketový motor na kapalné palivo BMW 109-558
- Délka: 4,2 m
- Průměr: 350 mm
- Rozpětí křídel: 2 m
- Rychlost: kolem 183 m/s, při startu s pomocnými motory až 304 m/s
- Dolet: 32 km
- Dostup: 10,7 km
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henschel Hs 117 na Wikimedia Commons
- Hs 117 Schmetterling
Německé vojenské letouny druhé světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | |
Bombardovací letouny | |
Plovákové letouny a létající čluny | |
Průzkumné letouny | |
Transportní letouny a kluzáky | |
Cvičné a spojovací letouny | |
Bitevní letouny | |
Vrtulníky a vírníky | |
Experimentální a specializované letouny | |
Malosériové letouny | |
Prototypy a projekty | Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334 |
Bezpilotní letouny a řízené střely |