Irkutská oblast

Irkutská oblast
Иркутская область
Irkutskaja oblasť
Skála Šamanka na mysu Burchan, jezero Bajkal
Skála Šamanka na mysu Burchan, jezero Bajkal
Irkutská oblast – znak
znak
Geografie
Hlavní městoIrkutsk
Souřadnice57°22′ s. š., 106° v. d.
Rozloha774 846 km²
Časové pásmoUTC+8[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 375 021 (2021)
Hustota zalidnění3,1 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové, Burjati a další
NáboženstvíPravoslavné křesťanství, tradiční náboženství
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkuoblast
Podřízené celky43 rajónů, 23 měst
Vznik26. září 1937
gubernátorIgor Kobzev
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel38 a 138
Oficiální webwww.irkobl.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irkutská oblast (rusky Иркутская область) je federální subjekt Ruské federace. Oblast leží na jižní Sibiři na severozápadním břehu Bajkalu. Hlavním městem je Irkutsk. Na ploše 767 900 km² zde žije 2 527 000 obyvatel, z toho 79 % ve městech.

Na jihu Irkutské oblasti ležel bývalý Usťordynský burjatský autonomní okruh. V říjnu 2005 bylo rozhodnuto o jeho sloučení s Irkutskou oblastí, které se uskutečnilo k 1. lednu 2008.

Geografie

Největšími řekami jsou Lena, Angara, na níž byla zbudována Bratská přehrada (svého času největší na světě), a Nižňaja Tunguska a jejich přítoky. Na severu do oblasti zasahuje Středosibiřská vysočina. Velkou část oblasti pokrývá tajga. Napříč oblastí prochází železniční Bajkalsko-amurská magistrála.

Irkutská oblast hraničí s Burjatskem a Tuvinskou AR (jih a jihovýchod), s Krasnojarským krajem na západě, s Jakutskem na severovýchodě, a s Čitskou oblastí na východě. Jedinečné a světově proslulé Bajkalské jezero leží na jihovýchodě regionu. Irkutská oblast je ponejvíce pahorkatinná se širokými údolími Středosibiřské vysočiny a její východní části, Patomskou vysočinou (1940 m n. m.).

Národnostní složení

Města

Největšími městy jsou oblastní centrum Irkutsk (575 900 obyvatel, 2007), dále Bratsk (253 200), Angarsk (244 100), Usť-Ilimsk (98 600) a Usolje-Sibirskoje (86 200).

Podnebí

Podnebí se mění mezi teplým kontinentálním na jihu a subarktickým kontinentálním v severních částech. Skoro po polovinu roku, od poloviny října do počátku dubna, se průměrná teplota pohybuje pod 0 °C.[2] Zimy jsou velice studené, s průměry nejvyšších teplot v Irkutsku −14,9 °C a průměrná minima jsou –25,3 °C v lednu. Léta jsou teplá, ale krátká: průměrná nejvyšší teplota v srpnu je 24,5 °C, průměr minim 11,2 °C. Nicméně v září se počasí výrazně ochladí na průměr denních maxim 15,3 °C a průměr denních minim je jen 2,5 °C.[3][4] Více než polovina srážkových úhrnů spadá do letních měsíců, nejvlhčím měsícem bývá srpen, s 96,2 mm dešťů. Leden je zde nejsušším měsícem s pouhými 11 mm srážek. Průměry celkových ročních úhrnů jsou 419,8 mm.[5]

Hospodářství

Hlavním průmyslem v oblasti jsou: těžba a zpracování kovů, energetika, dřevařství, ropný a palivový průmysl, strojírenství, chemický průmysl, potravinářství, a výroba vodní energie. Průměrné platy v Irkutské oblasti jsou deset procent nad ruským průměrem.

Obyvatelstvo

Ze 2,77 milionů lidí žije 79,6 % ve městech a 20,4 % jsou venkované. Průměrná hustota zalidnění pro celé Rusko je 8,7 ob./km², zdejších 3,1 ob./km² je tedy hluboko pod průměrem.

Zajímavá je malá etnická skupina žijící ve třech vesnicích (Piktinsk, Sredne-Piktinsk, a Dagnik) v Zalarinském rajónu v oblasti, jsou to takzvaní „Bugští Holanďané“: potomci polsky mluvících lutherských zemědělců, kteří se přestěhovali na Sibiř z ruské Volyně v letech 19111912 při hledání cenově dostupné krajiny. Ačkoliv dlouho toužili ztratit svůj jazyk předků němčinu či nizozemštinu (dokonce na počátku 20. století mluvili ukrajinsky a studovali polštinu), byli stále považováni za etnické Němce a v průběhu druhé světové války byli obvykle odvedeni k práci do gulagů, namísto služby na frontě.[6]

Žijí zde také Tofalaři, jejich počet je 837 (2002), zvedl se po roce 1989 ze 722.

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. www.icc.ru [online]. [cit. 06-01-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-08-2006. 
  3. http://www.worldclimate.com/cgi-bin/data.pl?ref=N52E104+1200+0048321G2
  4. http://www.worldclimate.com/cgi-bin/data.pl?ref=N52E104+1204+0048321G2
  5. http://www.worldclimate.com/cgi-bin/data.pl?ref=N52E104+2100+30710W
  6. (rusky) Olga Solovyova (Ольга Соловьева) „Bug 'Hollanders'“ (БУЖСКИЕ ГОЛЕНДРЫ) Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Ruská federace
Subjekty Ruské federace
Republiky
Kraje
Oblasti
  • Amurská (Blagověščensk)
  • Archangelská (Archangelsk)
  • Astrachaňská (Astrachaň)
  • Bělgorodská (Bělgorod)
  • Brjanská (Brjansk)
  • Čeljabinská (Čeljabinsk)
  • Irkutská (Irkutsk)
  • Ivanovská (Ivanovo)
  • Jaroslavská (Jaroslavl)
  • Kaliningradská (Kaliningrad)
  • Kalužská (Kaluga)
  • Kemerovská (Kemerovo)
  • Kirovská (Kirov)
  • Kostromská (Kostroma)
  • Kurganská (Kurgan)
  • Kurská (Kursk)
  • Leningradská (Petrohrad)
  • Lipecká (Lipeck)
  • Magadanská (Magadan)
  • Moskevská (Moskva)
  • Murmanská (Murmansk)
  • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod)
  • Novgorodská (Veliký Novgorod)
  • Novosibirská (Novosibirsk)
  • Omská (Omsk)
  • Orelská (Orel)
  • Orenburská (Orenburg)
  • Penzenská (Penza)
  • Pskovská (Pskov)
  • Rjazaňská (Rjazaň)
  • Rostovská (Rostov na Donu)
  • Sachalinská (Južno-Sachalinsk)
  • Samarská (Samara)
  • Saratovská (Saratov)
  • Smolenská (Smolensk)
  • Sverdlovská (Jekatěrinburg)
  • Tambovská (Tambov)
  • Tomská (Tomsk)
  • Tverská (Tver)
  • Tulská (Tula)
  • Ťumeňská (Ťumeň)
  • Uljanovská (Uljanovsk)
  • Vladimirská (Vladimir)
  • Volgogradská (Volgograd)
  • Vologdská (Vologda)
  • Voroněžská (Voroněž)
  • Federální města
    Autonomní oblast
    Autonomní okruhy
    1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny.
    2. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti
    3. ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • NKC: ge1130585
    • MBAREA: 405a06f8-4745-4507-9efb-762dfa3f2676