Jedovnice
Jedovnice | |
---|---|
pohled přes rybník Olšovec ke kostelu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Blansko |
Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°20′40″ s. š., 16°45′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 982 (2024)[1] |
Rozloha | 14,24 km²[2] |
Katastrální území | Jedovnice |
Nadmořská výška | 470 m n. m. |
PSČ | 679 06 |
Počet domů | 723 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Havlíčkovo náměstí 71 679 06 Jedovnice [email protected] |
Starostka | Irena Žižková |
Oficiální web: www | |
Jedovnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 581682 |
Kód části obce | 58157 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedovnice (německy Jedownitz) jsou městys v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, přibližně 20 kilometrů severovýchodně od Brna. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel a městys si zachovává ráz malého městečka s širokou občanskou vybaveností i společenským a kulturním životem. Okolní lesy přírodního parku tvoří vstupní bránu do Moravského krasu. Vzhledem k zeměpisné poloze a štědrosti přírody jsou Jedovnice významným střediskem rekreace, turistiky a vodních sportů.
Název
Původní název vesnice zněl Jedovice odvozený od obecného jména jedový. Pojmenována byla podle toho, že nějakým způsobem byla spojena s výrobou jedu. Souhláska -n- uvnitř místního jména může pocházet od starého jedovník – „kdo připravuje jed“. Číslo místního jména kolísalo mezi jednotným (které je původní) a množným.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se uvádí Bohuš z Jedovnic. Roku 1349 koupil Vok I. z Holštejna holštejnské panství, jehož součástí bylo i městečko Jedovnice. V roce 1414 se po Jedovnicích píše Štěpán neznámého rodu (snad Štěpán Kropáč z Holštejna), v roce 1415 nechal na polovině městečka s tvrzí zapsat věno své manželce Jiří z Holštejna a Jedovnic. Před rokem 1437 získal jeho polovinu Jedovnic Jan Tunkl z Drahanovic, druhou polovinu Jedovnic tehdy vlastnil Heník z Valdštejna a Židlochovic, roku 1447 získal i Tunklovu polovinu s tvrzí. Heníkův syn Hynek celé Jedovnice roku 1464 prodal Matěji ze Želetavy, jehož rodu patřily až do roku 1575, kdy městečko koupil majitel rájeckého panství Bernard Drnovský z Drnovic.
Privilegium Rudolfa II. z 26. září 1579 potvrdilo statut městečka a zároveň s ním Jedovnice získaly právo dvou výročních trhů, týdenního trhu každé pondělí a potvrzení odpradávna užívaného znaku společně s právem pečetit zeleným voskem.[5] Od roku 1667 vlastnili Jedovnice Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.
V roce 1793 zde bylo 113 domů a 803 obyvatel, roku 1846 to bylo 144 domů a 1046 obyvatel. Škola zde byla už v 18. století, nová dvoupatrová budova byla postavena v roce 1900.[6]
Na přelomu 19. a 20. století se uvažovalo o vybudování železniční tratě z Blanska do Vyškova, která by v Jedovnicích měla jednu ze svých zastávek. Především z finančních důvodů nebylo toto nikdy realizováno.[zdroj?]
23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[7]
Pamětihodnosti
- klasicistní kostel svatého Petra a Pavla z let 1783–1785 s moderní výzdobou ze 60. let 20. století (Mikuláš Medek, Karel Nepraš, Jan Koblasa, Josef Istler a Ludvík Kolek)
- fara z roku 1781
- kamenný kříž u kostela z roku 1800
- kamenný kříž v Chaloupkách z roku 1801
- socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 – Havlíčkovo náměstí
- socha Karla Havlíčka Borovského z roku 1900 – Havlíčkovo náměstí
- Kříž ve Wanklově ulici
- socha sv. Jana Nepomuckého na Havlíčkově náměstí
- socha K. H. Borovského na Havlíčkově náměstí
- kříž u kostela v Jedovnicích
- kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích
- kříž v ulici Na Větřáku
- Kříž V Chaloupkách
Obyvatelstvo
K roku 2011 bylo v Jedovnicích napočteno 2 748 obyvatel.[8] K 1.1.2020 zde trvale pobývalo 2 810 obyvatel.
1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2020 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1933 | 1831 | 1742 | 1760 | 1857 | 1932 | 2171 | 2455 | 2492 | 2731 | 2810 |
Významní rodáci
- František Tomáš Bratránek (1815 – 1884) – augustinián a profesor německé literatury na Jagellonské universitě v Krakově.
- František Bedřich Ševčík (1824 – 1896) – matematik a akustik, profesor na vídeňské polytechnice.
Školství
Městys zřizuje Základní školu Jedovnice, Nad Rybníkem, pro spádové obce pak slouží 300 žákům.[10]
V městysi působila Střední zemědělské škola, která byla v 50. letech 20. století nahrazena dnešní Střední průmyslovou školou Jedovnice. Od vzniku má strojírenský charakter studia.[11]
Jihomoravský kraj zde zřizuje Základní uměleckou školu Jedovnice, jejíž historie se píše do roku 1967.[12]
Turistika
- turistické informační centrum se nachází v centru městyse na ulici Palackého
- rybník Olšovec o ploše cca 42 hektarů
- rybníky Budkovan, Vrbový, Dubový, Dymák
- okolí Rudického propadání – ponor Jedovnického potoka
- blízký Moravský kras
- dvě naučné stezky
- přírodní park Rakovecké údolí
- zaniklá středověká osada Bystřec
- naučná stezka Jedovnické rybníky – Rudické propadání
- Típeček
- stromořadí Lažánky-Jedovnice
- Hrubá lípa
- Singletrail Moravský kras – tři okruhy cyklostezek v lesích jihovýchodně od Jedovnic.
Partnerská města
- Aschheim, Německo
Fotogalerie
- Jedovnický kostel a fara
- hasičská zbrojnice
- Socha K. H. Borovského
- Socha sv. Jana nepomuckého
- rybník Olšovec
- hráz rybníka
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 352.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176–186.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 88, 94.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ KURZY.CZ. Jedovnice, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Obec Jedovnice Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online.
- ↑ O nás [online]. ZŠ Jedovnice [cit. 2018-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15.
- ↑ Historie školy [online]. SPŠ Jedovnice [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Z historie školy [online]. ZUŠ Jedovnice [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedovnice na Wikimedia Commons
- Jedovnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Zaniklá osada Bystřec
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města, městyse a obce okresu Blansko | |
---|---|
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky | |
legenda: město, městys. |