Ludmila Jankovcová
Ing. Ludmila Jankovcová | |
---|---|
Poslankyně Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR a ČSSR | |
Ve funkci: 1948 – 1963 | |
Čs. ministryně průmyslu | |
Ve funkci: 1947 – 1948 | |
Předchůdce | Bohumil Laušman |
Nástupce | Zdeněk Fierlinger |
Čs. ministryně výživy | |
Ve funkci: 1948 – 1954 | |
Předchůdce | Václav Majer |
Nástupce | Jindřich Uher |
Místopředsedkyně 2. a 3. vlády V. Širokého | |
Ve funkci: 1954 – 1963 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD KSČ |
Narození | 8. srpna 1897 Kutná Hora Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. září 1990 (ve věku 93 let) Praha Československo Československo |
Choť | Volfgang Jankovec |
Příbuzní | Michal Jankovec (vnuk) |
Profese | politička |
Ocenění | Čestné občanství města Kutná Hora (1948) čestné občanství města Strakonice (1950) Řád republiky |
Commons | Ludmila Jankovcová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludmila Jankovcová, rozená Stračovská (8. srpna 1897 Kutná Hora[1] – 5. září 1990 Praha[2]) byla česká a československá politička Československé sociální demokracie, po roce 1948 Komunistické strany Československa, poválečná poslankyně Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a ministryně vlád Československa. Po roce 1968 politicky pronásledovaná, signatářka Charty 77.[3]
Biografie
Narodila se v Kutné Hoře jako Ludmila Stračovská, v Kutné Hoře také navštěvovala střední školu. Mezi lety 1919–1923 studovala Vysokou školu obchodní v Praze, kde získala inženýrský titul a později působila jako středoškolská učitelka v Praze, Teplicích a Košicích. Svého manžela, středoškolského pedagoga Volfganga Jankovce poznala v Košicích, kde vyučovali na stejné škole. Roku 1921 se tamtéž vzali. Během okupace se s ním zapojila do domácího protinacistického odboje, za což byl Volfgang v roce 1941 zatčen a roku 1944 i popraven.[4]
Roku 1922 se stala členkou Československé sociálně demokratické dělnické strany a po druhé světové válce vstoupila do celostátní politiky. V parlamentních volbách v roce 1946 byla zvolena do Ústavodárného Národního shromáždění za ČSSD.[5] V parlamentu setrvala do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byla zvolena do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Ostrava.[6] Stala se místopředsedkyní ČSSD, v níž patřila k levicovému křídlu, které se během únorového převratu v roce 1948 orientovalo na KSČ. Po fúzi ČSSD a KSČ přešla v červnu 1948 do poslaneckého klubu komunistů. Mandát získala i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj Ústí nad Labem)[7] a volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslankyní Národního shromáždění ČSSR). V parlamentu zasedala do své rezignace roku 1963. Pak ji nahradila Jiřina Turečková.[8][9]
Zastávala i stranické funkce. V červnu 1948 byla při sloučení ČSSD a KSČ kooptována do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ji pak potvrdil IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Z funkce byla uvolněna až v září 1969. V letech 1948–1954 byla navíc členkou politbyra ÚV KSČ a v letech 1954–1963 kandidátkou politbyra. V roce 1955 a znovu letech 1957 a 1967 jí byl udělen Řád republiky.[10]
Podstatná byla její vládní kariéra. Roku 1947 se jako první žena v Československu stala členkou vlády (první vláda Klementa Gottwalda), v níž nastoupila na post ministryně průmyslu. V druhé vládě Klementa Gottwalda (již po únorovém převratu) a ve vládě Antonína Zápotockého (později první vláda Viliama Širokého) byla ministryní výživy (od roku 1950 ministryní potravinářského průmyslu). V letech 1954–1963 byla náměstkyní předsedy vlády (vicepremiérkou) v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého.
V roce 1968 se zapojila do reformního hnutí v KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla v rámci normalizačních čistek z KSČ vyloučena v roce 1970. V roce 1977 podepsala Chartu 77.
Roku 1948 jí bylo uděleno čestné občanství rodného města Kutné Hory[11] a 1950 města Strakonice.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- ↑ Ludmila Jankovcová | Vláda ČR. vlada.gov.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ ENCYKLOPEDIE ČSSD: Jankovcová Ludmila. www.historiecssd.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Životopis V. Jankovce na stránkách teplického gymnázia. www1.gymtce.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-23.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ 23. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ PROVAZ, Lukáš. Čestní občané města Kutná Hora. Kutná Hora: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-86699-72-1.
- ↑ Čestní občané města Strakonice
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila Jankovcová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludmila Jankovcová
- Ženy ve vládách: 1. díl – Československo
- Český rozhlas: Ecce Homo - Ludmila Jankovcová
- Ludmila Jankovcová na stránkách vlády ČR
- Heslo Jankovcová Ludmila na stránkách Encyklopedie ČSSD
První vláda Klementa Gottwalda | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ) | |||||||||
Členové v den jmenování vlády 2. července 1946 | Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS) | |||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948. |
Druhá vláda Klementa Gottwalda | ||||
---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Klement Gottwald (jmenován 25. února 1948, KSČ) | |||
Členové v den jmenování vlády 25. února 1948 | Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD) • Jan Masaryk† (zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika, ČSS) • Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ) • Alois Neuman (pošty, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů, Strana slobody) | |||
Členové jmenovaní později |
| |||
†podrobně smrt Jana Masaryka |
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 15. června 1948 | Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským |
Ministři průmyslu Československa | |
---|---|
Ministři průmyslu první československé republiky (1918–1938) | Adolf Stránský • Ferdinand Heidler • Kuneš Sonntag • Rudolf Hotowetz • Ladislav Novák • Jan Dvořáček • František Peroutka • Ladislav Novák • Josef Matoušek • Jan Dostálek • Josef Václav Najman • Rudolf Mlčoch • Jan Janáček |
Ministři průmyslu druhé československé republiky (1938–1939) | |
Ministři průmyslu exilových vlád Československa (1941–1945) | Eduard Outrata • František Němec • Václav Majer |
Ministři průmyslu poválečného Československa (1945–1952) | |
Federální ministři průmyslu Československa (1969–1971) | Josef Krejčí • Jindřich Zahradník |
Ministři zásobování lidu Československa | |
---|---|
Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933) | Bohuslav Vrbenský • Fedor Houdek • Kuneš Sonntag • Václav Johanis • Leopold Průša • Vladislav Brdlík • Ladislav Prokop Procházka • Antonín Srba • Emil Franke • Josef Dolanský • Jiří Haussmann • Jan Černý • Rudolf Bechyně • Jan Malypetr |
Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967) |