Chu Čchi-li
Chu Čchi-li | |
---|---|
Narození | říjen 1929 (94 let) Jü-lin |
Alma mater | Pekingská univerzita |
Povolání | politik a inženýr |
Ocenění | velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2007) |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Funkce | starosta Tchien-ťinu (1980–1982) člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1987–1989) člen stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chu Čchi-li (čínsky pchin-jinem Hú Qǐlì, znaky tradiční 胡啟立; * 6. října 1929) byl čínský komunistický politik, v 50. a 60. letech pracoval v mládežnickém hnutí, do vysoké politiky se dostal začátkem 80. let, jako starosta Tchien-ťinu (1980–1982), tajemník sekretariátu ústředního výboru (1982–1989) a člen politbyra (1985–1989). Od roku 1987 patřil mezi nejvlivnější čínské politiky, jako člen stálého výboru politbyra a výkonný tajemník sekretariátu. Roku 1989 zaujal, společně s generálním tajemníkem Čao C’-jangem smířlivý postoj k demonstracím na náměstí Nebeského klidu, nesouhlasil s tvrdým zásahem armády a byl následně odvolán z politbyra i sekretariátu. Nadále působil už jen v méně významných funkcích, náměstka ministra (1991–1993) a ministra (1993–1998) strojírenství a elektronického průmyslu a místopředsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1998–2003). Poté se angažoval v charitativní činnosti.
Život
Mládí a činnost v mládežnickém hnutí
Chu Čchi-li se narodil 6. října 1929 v Jü-linu na severu provincie Šen-si. V roce 1946 byl přijat na Pekingskou univerzitu ke studiu fyziky. V roce 1948, ve svých 19 letech, vstoupil do Komunistické strany Číny. Když byla v roce 1949 založena Čínská lidová republika, změnil směr studia a zaměřil se na politiku, přičemž v 50. a 60. letech působil v mládežnických organizacích.[1] V letech 1951 až 1956 byl tajemníkem výboru Komunistického svazu mládeže Pekingské univerzity. V letech 1956 až 1966 vykonával funkci předsedy Všečínské federace studentů.
Během kulturní revoluce pracoval v nižších stupních škol kádrů sedmého května. V letech 1972–1977 působil jako zástupce tajemníka okresních výborů v oblasti Ning-sia a vedoucí oddělení nigsiaského provinčního výboru KS Číny.
Vzestup do vedení komunistické strany
Po kulturní revoluci působil jako zástupce rektora univerzity Čching-chua. V letech 1978–1980 byl členem sekretariátu ústředního výboru Komunistického svazu mládeže, předsedal také Všečínské federaci mládeže (1979–1983). V letech 1980–1982 byl jedním ze stranických tajemníků a starostou města Tchien-ťin. Od dubna 1982[1] do června 1983 vedl Hlavní kancelář ÚV KS Číny. Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen členem ústředního výboru a tajemníkem sekretariátu ÚV. V sekretariátu odpovídal za řízení stranického aparátu.[2] V září 1985 byl při reorganizaci vedení strany zvolen členem politbyra. V 80. letech s ním generální tajemník ÚV KS Číny Chu Jao-pang (se kterým se ze společné práce v mládežnickém hnutí znal dlouhá léta)[3] a vůdce strany a země Teng Siao-pching počítali jako s možným budoucím generálním tajemníkem.[1] Zabýval se propagandou, přitom, v zájmu vyvážení liberálních a konzervativních pohledů, vedl ideologické kampaně střídavě s konzervativním Teng Li-čchünem, pod vrchním dohledem Chu Čchiao-mua.[4]
Na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 postoupil mezi nejvýše postavené politiky Číny, když byl potvrzen v ÚV, sekretariátu a politbyru, navíc se stal jedním z pěti členů stálého výboru politbyra[1] a zaujal vedoucí pozici v sekretariátu jako výkonný tajemník. Současně s vedením sekretariátu převzal od Chu Čchiao-mua obecný dohled na ideologickou a propagandistickou prací strany, z titulu předsedy ústřední vedoucí skupiny pro propagandu a ideologii. Úzce spolupracoval s generálním tajemníkem Čao C’-jangem a sdílel jeho liberální postoje, ve stálém výboru tak proti těmto dvěma liberálnějším členům stáli dva konzervativci (předseda vlády Li Pcheng a první místopředseda vlády Jao I-lin) při centristické a rozhodující pozici Čchiao Š’a.[5]
Odvolání z vedení strany a následný život
Při demonstracích na náměstí Nebeského klidu od dubna 1989 podporoval smířlivou linii Čao Č’-janga, umožnil médiím volné informování o událostech[1] a nesouhlasil se zásahem armády začátkem června.[1] Poté, co ve vedení strany získali převahu podporovatelé zásahu v čele s Teng Siao-pchingem, byl v červnu 1989 reorganizován stálý výbor politbyra a sekretariát. Čao C’-jang byl se svými stoupenci odvolán z vedení strany; odvolán byl i Chu Čchi-li, který odešel z politbyra i sekretariátu, podržel si pouze členství v ústředním výboru.[1][6]
Dva roky zůstal mimo politiku, až roku 1991 byl jmenován náměstkem ministra strojírenství a elektronického průmyslu,[1][pozn. 1] v letech 1993–1998 zmíněné ministerstvo vedl jako ministr. Současně byl na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 znovuzvolen členem ústředního výboru (do následujícího sjezdu roku 1997), pokus o návrat do politbyra ale zablokoval Čchen Jün.[8] V březnu 1998 odešel z vlády, místo vládní funkce byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Místopředsedou zůstal jedno volební období, do března 2003.
Roku 2003 ukončil svou politickou kariéru, nadále působil v charitativní a dobročinné oblasti, byl předsedou Nadace Sung Čching-ling (2001–2016) a Čínského sociálního sdružení (2001–2017).
Odkazy
Poznámky
- ↑ Funkci náměstka ministra obdrželi i Žuej Sing-wen a Jen Ming-fu, v červnu 1989 odvolaní ze sekretariátu společně s Chu Čchi-lim. Bylo to z iniciativy Ťiang Ce-mina, podpořené Teng Siao-pchingem i Čchen Jünem.[7]
Reference
- ↑ a b c d e f g h SUN, Warren. Hu Qili. In: MACKERRAS, Colin. Dictionary of the Politics of the People's Republic of China. London: Routledge, 2003. ISBN 1134531753. S. 110–111. (anglicky)
- ↑ MILLER, Alice. Xi Jinping and the Party Apparatus. China Leadership Monitor. Červen 2008, čís. 25, s. 12–13. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAUM, Richard. Burying Mao: Chinese politics in the age of Deng Xiaoping. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1994. ISBN 0-691-03637-3. S. 148 a 186. (anglicky)
- ↑ HAMRIN, Carol Lee. The Party Leadership System. In: LIEBERTHAL, Kenneth G.; LAMPTON, David M. Bureaucracy, Politics, and Decision Making in Post-Mao China Studies On China. Berkeley: University of California Press, 1992. ISBN 0-520-07356-8. S. 108. (anglicky)
- ↑ Baum, s. 236.
- ↑ Baum, s. 295–296.
- ↑ Baum, s. 315.
- ↑ Baum, s. 364.
Externí odkazy
Člen vedení Komunistické strany Číny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |
Představitelé Tchien-ťinu po roce 1949 | |
---|---|
tajemníci městského výboru KS Číny | Chuang Kche-čcheng (1949) • Chuang Ťing (1949–1953) • Chuang Chuo-čching (1953–1958) • Wan Siao-tchang (1958–1966) • Sie Süe-kung (1967–1978) • Lin Chu-ťia (1978) • Čchen Wej-ta (1978–1984) • Ni Č’-fu (1984–1987) • Li Žuej-chuan (1987–1989) • Tchan Šao-wen (1989–1993) • Nie Pi-čchu (úřadující, 1993) • Kao Te-čan (1993–1997) • Čang Li-čchang (1997–2007) • Čang Kao-li (2007–2012) • Sun Čchun-lan (2012–2014) • Chuang Sing-kuo (úřadující, 2014–2016) • Li Chung-čung (2016–2022) • Čchen Min-er (2022– ) |
starostové | Chuang Ťing (1949–1952) • Wu Te (1952–1955) • Chuang Chuo-čching (1955–1958) • Li Keng-tchao (1958–1963) • Chu Čao-cheng (1963–1967) • Sie Süe-kung (1967–1978) • Lin Chu-ťia (1978) • Čchen Wej-ta (1978–1980) • Chu Čchi-li (1980–1982) • Li Žuej-chuan (1982–1989) • Nie Pi-čchu (1989–1993) • Čang Li-čchang (1993–1998) • Li Šeng-lin (1998–2002)• Taj Siang-lung (2002–2007) • Chuang Sing-kuo (2007–2016) • Wang Tung-feng (2016–2017) • Čang Kuo-čching (2018–2020) • Liao Kuo-sün (2020–2022) • Čang Kung (2022– ) |
předsedové městského lidového shromáždění | Jen Ta-kchaj (1980–1983) • Čang Caj-wang (1983–1988) • Wu Čen (1988–1993) • Nie Pi-čchu (1993–1998) • Čang Li-čchang (1998–2003) • Fang Feng-jou (2003–2006) • Liou Šeng-jü (2006–2011) • Siao Chuaj-jüan (2011–2018) • Tuan Čchun-chua (2018–2023) • Jü Jün-lin (2023– ) |
předsedové městského výboru ČLPPS | Chuang Chuo-čching (1955–1960) • Wan Siao-tchang (1960–1966) • Sie Süe-kung (1977–1979) • Jen Ta-kchaj (1979–1980) • Chuang Č’-kang (1980–1983) • Čchen Ping (1983–1987) • Wu Čen (1987–1988) • Tchan Šao-wen (1988–1990) • Liou Ťin-feng (1990–1998) • Fang Feng-jou (1998–2003) • Sung Pching-šun (2003–2008) • Sing Jüan-min (2008–2013)• Che Li-feng (2013–20414) • Cang Sien-fu (2015–2018) • Šeng Mao-lin (2018–2023) • Wang Čchang-sung (2023– ) |