Jie Süan-pching
Jie Süan-pching | |
---|---|
Narození | 20. prosince 1924 Kanton |
Úmrtí | 17. září 2019 (ve věku 94 let) Kanton |
Příčina úmrtí | nemoc |
Alma mater | Pekingská technická univerzita Foshan No.1 High School |
Povolání | politik |
Politická strana | Komunistická strana Číny (1945–2019) |
Rodiče | Jie Ťien-jing |
Příbuzní | Ye Xuanlian a Ye Xuanning (sourozenci) |
Funkce | člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jie Süan-pching (čínsky pchin-jinem Yè Xuǎnpíng, znaky zjednodušené 叶选平, tradiční 葉選平; 20. ledna 1924 — 17. září 2019) byl čínský komunistický politik, místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1991–2003), od roku 1993 jako první z místopředsedů, předtím byl guvernérem provincie Kuang-tung (1985–1991) a starostou Kantonu a zástupcem guvernéra Kuang-tungu (obojí 1980–1985). Od roku 1982 byl členem širšího vedení KS Číny jako kandidát (1982–1985) a člen (1985–1997) ústředního výboru. Byl nejstarším synem Jie Ťien-jinga, dlouholetého vůdce čínské Rudé armády a Čínské lidové osvobozenecké armády a Komunistické strany Číny.
Život
Jie Süan-pching se narodil 20. ledna 1924 v okrese Mej-sien na severovýchodě provincie Kuang-tung. Byl nejstarším synem Jie Ťien-jinga, který se později stal jedním z předních vojevůdců čínské Rudé armády a dlouholetým členem vedení Komunistické strany Číny.
Během druhé čínsko-japonské války žil Jie Süan-pching v Jen-anu, sídle vedení Komunistické strany Číny, a s otcem se znovu setkal až v roce 1941. V letech 1941–1945 studoval mechaniku na Jenanském přírodovědném institutu a v roce 1945 vstoupil do komunistické strany. Po ukončení studia pracoval v Jenanském arzenálu a dalších továrnách.
Po založení Čínské lidové republiky v roce 1949 krátce studoval na Charbinském technologickém institutu a na univerzitě Čching-chua a poté pracoval v Šenjangské továrně na obráběcí stroje č. 1. V roce 1952 byl vyslán do Sovětského svazu na školení v továrně na obráběcí stroje a po návratu do Číny v roce 1954 byl jmenován hlavním inženýrem Šenjangské továrny na obráběcí stroje č. 1. Roku 1962 byl přeložen do Pekingu a až do roku 1973 působil jako hlavní inženýr Pekingské továrny na obráběcí stroje č. 1. V letech 1973–1977 byl zástupcem vedoucího pekingského úřadu pro strojírenství.
V roce 1976 sehrál maršál a místopředseda ústředního výboru Komunistické strany Číny Jie Ťien-jing klíčovou roli při převratu, který svrhl gang čtyř a ukončil kulturní revoluci.[1] V roce 1977 byl Jie Süan-pching vyslán ke studiu na ústřední stranickou školu KS Číny a následně v letech 1978–1980 působil jako ředitel Třetího úřadu Státní komise pro vědu a techniku. V březnu 1978 a znovu v červnu 1983 byl zvolen poslancem Všečínské shromáždění lidových zástupců (do 1988).
V roce 1980 byl Jie Süan-pching jmenován starostou Kantonu a současně viceguvernérem provincie Kuang-tung. Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen kandidátem ústředního výboru KS Číny. V létě 1985 byl povýšen na guvernéra Kuang-tungu, kde nahradil Liang Ling-kuanga. Při reorganizaci stranického vedení v září 1985 byl převeden mezi členy ústředního výboru (znovuzvolen na sjezdech roku 1987 a 1992; do 1997).
Jako stoupenec Teng Siao-pchinga byl pevným zastáncem ekonomické liberalizace[1] a byl ještě více otevřený reformám než proreformní kuangtungský stranický tajemník Lin Žuo. Jie Süan-pching podporoval zvláštní ekonomické zóny v provincii Kuang-tung, Šen-čen a Chaj-nan, a zároveň věnoval pozornost makroekonomickému řízení. Jeho manželka Wu Siao-lan navíc do roku 1986 působila jako místostarostka Šen-čenu. Jie Süan-pching pěstoval silné vazby s obchodními magnáty z Hongkongu a Macaa, včetně Stanleyho Ho a Ann Tse-kai.[1] Jako kuangtungský guvernér byl Jie Süan-pching spolu se šanghajským starostou Ču Žung-ťim významným regionálním vůdcem, který podporoval reformního generálního tajemníka ÚV KS Číny Čao C’-janga a bránil se politice premiéra Li Pchenga, který se snažil o kontrolu a vyvážení reforem. Po protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a po pádu Čao C’-jang byl vliv rodu Jie kvůli jeho sympatiím k Čaovi oslaben.
Pod Jie Süan-pchingovým vedením Kuang-tung ekonomicky prosperoval a zároveň získal značnou autonomii vůči vládě v Pekingu; hongkongská média ho nazvala „císařem jihu“. Ústřední vláda, která byla stále více znepokojena jeho mocí, se ho snažila zbavit funkce guvernéra. V dubnu 1991 Jie Süan-pching souhlasil s odchodem z úřadu a přijal jmenování místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, což je nominálně vyšší funkce. Na oplátku Peking souhlasil Jie Süan-pchingovým výběrem nového kuangtungského guvernéra, Ču Sen-lina a umožnil Jieovi nadále pobývat v Kuang-tungu. Ve funkci místopředsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění Jie Süan-pching působil ještě dvě funkční období, až do března 2003.
Po smrti Jie Ťien-jinga se Jie Süan-pching stal hlavou vlivné a respektované rodiny[1] přezdívané „dynastie Jie“. Mezi řadou Jie Ťien-jingových potomků vynikli Jie Süan-pchingův mladší nevlastní bratr Jie Süan-ning, který působil v 90. letech jako náčelník odboru na Hlavní politické správě čínské armády, zemřel v roce 2016. Další bratr, Jie Süan-lien, je manažerem v China Poly Group, exportéru zbraní kontrolovaném armádou a stojí v čele Shenzhen Guoye Industrial. Jie Süan-pchingova sestra, Jie Čchu-mej, je provdaná za Cou Ťia-chuu, bývalého místopředsedu čínské vlády. Jie Süan-pchingův syn Jie Sin-fu je podnikatel v Hongkongu, kde založil konglomerát PW Asia a působil jako ředitel nejméně 11 společností.
Jie Süan-pching zemřel 17. září 2019 v Kantonu ve věku 94 let.[1]
Reference
- ↑ a b c d e MAI, Jun; XIE, Echo. Ye Xuanping, a Chinese economic reform warrior, dies, aged 94. South China Morning Post [online]. 2019-9-17 [cit. 2024-2-3]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |
Představitelé Kuang-tungu po roce 1949 | |
---|---|
tajemníci provinčního výboru KS Číny | Jie Ťien-jing (1949–1955) • Tchao Ču (1955–1965) • Čao C’-jang (1965–1967) • Chuang Jung-šeng (1968–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1973) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1978) • Si Čung-sün (1978–1980) • Žen Čung-i (1980–1985) • Lin Žuo (1985–1991) • Sie Fej (1991–1998) • Li Čchang-čchun (1998–2002) • Čang Te-ťiang (2002–2007) • Wang Jang (2007–2012) • Chu Čchun-chua (2012–2017) • Li Si (2017–2022) • Chuang Kchun-ming (2022– ) |
předsedové provinčního lidového shromáždění | Li Ťien-čen ♀ (1979–1983) • Luo Tchien (1983–1990) • Lin Žuo (1990–1996) • Ču Sen-lin (1996–2001) • Čang Kuo-jing (2001–2003) ♀ • Lu Čung-che (2003–2005) • Chuang Li-man (2005–2008) • Ou Kuang-jüan (2008–2013) • Chuang Lung-jün (2013–2017) • Li Jü-mej ♀ (2017–2022) • Chuang Čchu-pching (2022– ) |
guvernéři | Jie Ťien-jing (1948–1953) • Tchao Ču (1953–1957) • Čchen Jü (1957–1967) • Chuang Jung-šeng (1967–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1974) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1979) • Si Čung-sün (1979–1981) • Liou Tchien-fu (1981–1983) • Liang Ling-kuang (1983–1985) • Jie Süan-pching (1985–1991) • Ču Sen-lin (1991–1996) • Lu Žuej-chua (1996–2003) • Chuang Chua-chua (2003–2011) • Ču Siao-tan (2011–2016) • Ma Sing-žuej (2016–2021) • Wang Wej-čung (2021– ) |
předsedové provinčního výboru ČLPPS | Tchao Ču (1955–1960) • Ou Meng-ťüe ♀ (1960–1967) • Wang Šou-tao (1977–1979) • Jin Lin-pching (1979–1983) • Liang Wej-lin (1983–1985) • Wu Nan-šeng (1985–1993) • Kuo Žung-čchang (1993–2003) • Liou Feng-i (2003) • Čchen Šao-ťi (2004–2009) • Chuang Lung-jün (2009–2013) • Ču Ming-kuo (2013–2014) • Wang Žung (2015–2023) • Lin Kche-čching (2023– ) |